Srpen 2011

tak zase spolu, budíku

31. srpna 2011 v 20:49 | Tarina S. |  Dear Diary...
http://weheartit.com/
Tak už zbývá posledních pár hodin prázdnin a zpátky ke spaní v lavicích. Ale co, za deset měsíců to tu máme znova. A pokud vám bude chybět vyspávání do poledne, tak si počkejte na víkendy. Aspoň se budeme mít jak zaměstnat. Neříkám, že je to zrovna nejvyhledávanější způsob zábavy, ale když to nejde jinak, není co řešit.

Já se přiznávám, že se tam těším. Ale když se nad tím zamyslím, tak jenom na ty lidi a zážitky, jinak ani ne. Chci říct, na naší školu nedám dopustit a ani vteřinu jsem nelitovala volby jít na gympl, ale... ale. Jídelnu, smrad popcornu v několika patrech, některé učitele, namyšlené kůl ímou fifleny (proti emo nic nemám, spíš naopak, ale tyhle rádoby emo... myslí si, že v černý jsou hrozně rajcovní?), ranní vstávání, úkoly, testy, já-nevim-co-ještě bych si klidně i odpustila.

Ale to bychom tam pak mohli jenom na pár hodit přijít, sníst čokoládu, brambůrky a vypít energeťák a hurá domů. Všechno má prostě svá pro a proti, s tím nic nenaděláme. Hlavně, že už půl roku plánujeme, co provedeme prvákům, když jsme konečně ti velcí druháci. :D Ale vážně, musím se smát, když si vzpomenu na nechápavé výrazy některých spolužáků, když jsem je v prvním týdnu pozdravila s úmyslem dát se s někým do řeči.

Taky tam máme jedno páťáka (respektive teď už maturitní ročník), který rád děsí kohokoli. Když vám někdo zařve do ucha, tak to zaručeně probudí. Taky rád škádlí naší třídní, ale ona se nedá! Vážně jsme vyfasovali tu nejlepší třídní, o jaké se nám mohlo zdát. Byla tam s námi nová, takže jsme se někdy ztráceli společně a nikdy nám nedokázala říct, kudy kam. Jo, a upřímně doufám, že nebudeme mít zase tělák první hodinu! To je zlo! A nultá hodina už vůbec!

Vzhůru do druháku a ještě dál!
- T.

následuje dlouhej džouk

29. srpna 2011 v 18:53 | Tarina S. |  Dear Diary...
http://weheartit.com/

Znáte ty džouky, kterým se lidé smějí jen ze slušnosti? protože to vlastně není vůbec vtipný, ale spíš smutný? Jo, tak jeden takovej přichází. Jmenuje se škola a má deset měsíců. Sem tam si dá siestu, ale stejně je přehnaně hyperaktivní (jde to vůbec?).

Řekla bych, že 70% - circa, nechtějte po mne matiku, ještě ne! - mých vrstevníků má z nadcházejícího dne velmi rozporuplné pocity. Prvního září dva tisíce jedenáct. Obvyklý teenager se těší, až zase uvidí spolužáky, a že se nebude doma nudit. Ale na druhou stranu je tu pořád to učení v poměru 45 ku 10 až 20 minutám. A to je špatný (pokud vám to nedošlo).

Ti z nás, kteří nemají takové štěstí, měli dokonce přes prázdniny udělat nějaký projekt, naučit se na milion slíbených písemek nebo si doplnit sešity, popřípadě se učit na reparát. Ale nebudeme si nic nalhávat, kdo z vás to doopravdy splnil? A kdo z vás, kteří jste to splnili máte jiné známky než jedničky a nemáte rodiče s přehnaně vysokými nároky? Aha, nikdo. Tím se to vysvětluje.

Bylo přece léto, každý se chvíli nudil, chvíli měl věcí nad hlavu a často chytal bronz nebo třeba jedl zmrzlinu. Na začátku každému aspoň probleskla hlavou myšlenka "Jak proboha přežiju ty dva měsíce?!", která je v posledních dnech nahrazována myšlenkou "Jaktože ty dva měsíce uběhly tak rychle?!" Na to opravdu nemám odpověď, je mi líto.

Na druhou stranu, nezapírejte, že se vám aspoň trošku do tý školy chce? Nejste divní, ono to přejde. Stačí když uvidíte rozvrh a děsivé úsměvy učitelů a na mysli vám vytane myšlenka "Kam se ty prázdniny, sakra, poděly?!" Zase nemám uspokojivou odpověď, ona totiž ani neexistuje.

Děsí nás všechny ty písemky, úkoly, zkoušení a další havěť tohoto druhu, ale za největšího bubáka bych ráda (nebo spíš nerada) oficiálně prohlásila ranní vstávání. Jste-li na to zvyklí - pak předpokládám, že jste i otužilí, sportovně založení, ve zkratce supermani - takže kloubouk dolů. Pokud nejste, tak si můžeme potřást rukama.

Takže bych vám doporučovala - užijte si poslední dny prázdnin a první dny školy naplno a spěte až do oběda!

Do nekonečna a ještě dál!
Howgh.
T.

Top Týdne - Knihy, jejichž čtení bych chtěla přežít ještě jednou

29. srpna 2011 v 12:29 | Tarina S. |  Top Týdne

http://img600.imageshack.us/img600/5055/tt4.png
KNIHY, JEJICHŽ ČTENÍ BYCH CHTĚLA PŘEŽÍT JEŠTĚ JEDNOU
Na blogu Luu se objevilo toto meme, které má "vycházet" každé pondělí. Úkolem tohoto meme je sepsat seznam o deseti položkách vždy na určité téma zaměřené na knihy a věci okolo nich. Témata zadává Luu vždycky v pondělí v článku s jejím výběrem z posledního tématu. Rozhodla jsem se vynechat téma "nejpřitažlivější obálky", protože bych nevěděla co k nim psát vůbec a ani se rozhodnout. :D A u dnešního tématu se na víc než osm položek asi nedostanu, to ta vybíravost. :D Vypadá to, že jsem zase chytila tempo, ale jen díky tomu, že Luu ještě nezadala další téma, tak je tohle poslední (v pořadí).

************

Harry Potter (Jane Kathleen Rownling)
To by byla krása, moct to celé prožít znova. Teď když budu číst každou knihu po milionté páté, tak budu vědět co se stane, kdo co řekne a udělá, ale přesto... pořád to bude mít to své kouzlo. :)

Nástroje smrti (Cassandra Clare)
Kéž bych si nepamatovala většinu Jaceových sarkasmů a jiných poznámek a všechny ty vtipné scény. Kéž by. :D

Hunger Games (Suzanne Collins)
Jestli pokazí film, tak se nedožijí zítřka. Většinou si v knížkách ty malé zvraty nepamatuji a tak to je přecejenom aspoň trochu "znova poprvé", ale tady si pamatuju všechno. Taky jsem tuhle sérii zhltla za týden v angličtině. Na originál nedám dopustit, nikdy neodpustím překladatelům, že překládali i jména :/.
Artemis Fowl (Eoin Colfer)
Tady bych řekla mám největší šanci to aspoň lehce zažít znova, protože on je prostě geniální. Takovéhle zvraty a rozuzlení jsem ještě nezažila. :D

Darren Shan (Darren O'Shaugnesy)
Znova jít s Darrenem přes všechny překážky b bylo krásné. Ale tentokrát rychleji. Jednu knížku ze série přečtu za takové dvě hodinky. Jenže k další jsem se obvykle dostala až za měsíc. Tohle by chtělo DS marathon!
Letopisy Narnie (Clive Staples Lewis)
U druhého dílu si vždycky vybavím poslední věty u lampy. Chtěla bych je zapomenout. I ty filmy! Jedna z mála sérii, kde se mi líbí i kniha, i filmy tak nějak rovnoměrně. To bude Aslanem. :D

Pýcha a předsudek (Jane Austen)
Klasika. Jsem kamarádce hrozně vděčná, že mi jí půjčila a já jí musela přečíst, jinak bych z toho měla blbej pocit! :)

Marley a já (John Grogan)
Kniha i film - dylít z paměti! A znova. A pak ještě jednou. Nečetli jste jí? Neviděli film? Přečíst a vidět! A pak? Znova!

you've got to change the way you look at simple stuff

26. srpna 2011 v 9:13 | Tarina S.
http://weheartit.com/

V poslední době (řekněme pár měsíců) jsem trošku poupravovala tohle království. Trvalo mi to tak dlouho a bylo to tak nárazové, že si zřejmě ani pravidelný návštěvníci nevšimli - moment, jsou tu nějací pravidelní návštěvníci vůbec? :D To mi připomíná, že spousta úprav ještě přijde (seznam oblíbených stránek, filmů, knih, hudby... takže už jen články :))

Je tu staronový design, který se mi překvapivě líbí, na to jaká to byla rychlovka teda :D Použila jsem asi tři obrázky z weheartit (včetně rámu) a dvě moje fotky - oheň a pes. A přidala šedou barvu :D Až mě zase přestane bavit, tak jen změním záhlavím (předpokládám). Ano, přichází vlna jednoduchých designů, promakanci mě už nudí (čtěte: nikdy mi nešli a nepůjdou, fuck!).

Ale největší změnou prošel celkový "interiér" království, tak račte na prhlídku hradu! ;) Dost jsem to tady překopávala a nakonec mi zbylo jen pět místnůstek s dalšími tajnými dveřmi. První místnost je věnována výhradně království a po něm následuje sál, kde se zaměřuji na své ego. Dál naleznete místnost s nějakými těmi projekty, ať už rozjetými, pozastavenými nebo připravovanými. Nepřehlédněte také rádoby uměleckou halu a velký sál s mými názory na oblíbené filmy, knihy, seriály a další vymoženosti dnešní doby.

Dále bychom se měli přesunout k boční chodbičce. Úplně nahoře vás uvítá Jean, který často mluví trochu z cesty, ale toho si nevšímejte. Následuje stalker, který vám řekne vše, co momentálně dělám a pak vám prozradí i nějaký ten kontakt na mě. Například na formspringu mě můžete vyzpovídat, pokud by se vám chtělo. ;) Poté přichází na řadu malá komůrka s rozjetým projektem "30 days challenge", na který poslední dobou zvysoka kašlu, ale snad ho časem doplním :D

Možná vám už tak nějak dockavlo, že miluju seriály a proto mám na nástěnce napsáno, který díl jsem viděla naposled, kdy bude další a takové drobnosti, které nejsou pro moji krátkou paměť. Pokračujeme na střechu se soukromými tryskáči do různých zajímavých míst a končíme kamerovým systémem, rozmístěným po celém hradě! Takže žádně krádeže, dámy a pánové! V jednom z mnoha sálů právě v tomto okamžiku cvičí nejlepší kati a bodyguardi ze všech koutů světa svoje umění!

Doufám, že se vám rychlá prohlídka hradem líbila, děkuji za pozornost a prosila bych nějaké názory či doporučení - myslíte, že bych měla vymalovat jinou barvou?
Howgh.

everybody wants "once upon a time"

20. srpna 2011 v 21:50 | Tarina |  Thoughts
http://weheartit.com/

Všichni máme nějaké sny. Všechny se zdají nesplnitelné, tak vzdálené. Ano, pokud pro to nic neuděláme,tak budou nesplnitelné. Taky se pak není čemu divit, že? Však to znáte - bez práce nejsou koláče. Nemám ráda ty, kteří raději sedí na zadku a fňukají, že jsou oškliví, tlustí, nemají kluka, propadají ve škole, já-nevim-co-ještě. Devadesáti procentům z nich by stačilo začít něco dělat. Můžou to změnit. Můžou sny změnit ve skutečnost.

Nejčastější předsevzetí do nového roku u dívek? Zhubnu. Většina z nás není spokojená se svou postavou. Ano, já někdy taky mívám depky, jak bych měla zhubnout. Ale pak to zase neřeším a radši si užívám. Tady nic nepomůže, žádně modlitby, přání, snění ani doufání. Buď vám to za to stojí a budete pro to dřít, ať už je to to hubnutí nebo třeba lepší známky. A nebo vám to za to nestojí a budete sedět na zadku, kašlat na učení a budete do konce života tlustí a hloupí.

Samozřejmě pokud je vaším největším snem vzít si celebritu z hollywoodu, tak vás lituju. Jasně, je tu malá šance, že se v osmnácti přestěhujete do Ameriky, budete slavní díky hlavní roli v nějakém filmu nebo třeba vydáte vlastní desku a pak je to jednoduché, nebo ne? Tak to potom hodně štěstí, vážení. Preferuju optimismus, ale špetka realismu taky neuškodí.

Uvědomte si, že nežijeme v pohádkách. Nepřijde žádný princ na bílém koni a nepolíbí vás. To si ho nejdřív budete muset najít. Nepřijde ani kouzelná víla a nemávne proutkem a z vás se nestane princezna. To se budete muset nejdřív taky trochu snažit, je mi líto.

ZMĚŇTE SNY V REALITU
Ave já.

Top Týdne - Fiktivní Místa

15. srpna 2011 v 17:28 | Tarina S. |  Top Týdne

http://img600.imageshack.us/img600/5055/tt4.png
FIKTIVNÍ MÍSTA
Na blogu Luu se objevilo toto meme, které má "vycházet" každé pondělí. Úkolem tohoto meme je sepsat seznam o deseti položkách vždy na určité téma zaměřené na knihy a věci okolo nich. Témata zadává Luu vždycky v pondělí v článku s jejím výběrem z posledního tématu. Zase jsem o jedno pozadu. Damn.
Hogwarts
Nejbáječnější škola vůbec. Pohyblvá schodiště, sklepení, famfrpálové hřiště, Hagridova bouda, velká síň, učebny, pokoj, ... všechno je tam dokonalé. Tak upřímně, kdo by nechtěl do Bradavic (je blázen) ?
Vampire Academy
Další skvělá škola. Tentokrát upíří. Respektive moroi-dhampýří ;) Tady bych si vybrala mojí školu snů.
Kapitol (Panem)
Hlavní město, jak má být. Ikdyž asi ne na věčnost, ale jako iluze dokonalosti sloužil dost dlouho.
Alagaesia
Kdo by nechtěl mít třeba vlastního draka? Celkově tam nejsou podmínky k žití zrovna nejlepší, ale... drak!
Idris
Město lovců. Síň dohod a strážní věže bych chtěla vidět. ace by mě mohl prověst. Nebo Magnus. Možná i ten "Sebastian" :D
Middle-earth
Hobiti, skřeti, hraničáři, elfové, čarodějové, ... Shire je stejně nejlepší. Taková idylka tam. :)
Lyra's Oxford
Oxford vzdálen na říznutí nožem? To bych si nechala líbit... :)
Narnia
V skříně, která je vchodem do Narnie, bych neměla jenom kožichy, ale celou výbavu do terénu i do společnosti. :D Aslan...)
Svět skřítků z Artesmise Fowla
Chtěla bych potkat Myrtu, porozhlídnout se tam a zase jít. To by mi stačilo. :D Pak pokecat s Artemisem kliďánko. :)
Jeskyně z Hostitele
Tam bych se hned ztratila. Obdivuju je, že oni ne. :D

Poslední nicneříkající výlevy švihlé čtrnáctky

14. srpna 2011 v 12:25 | Tarina S. |  Dear Diary...
Dneska ve čtyři hodiny a jednu minutu odpoledne mi bude patnáct let. Vážně vodvaz teda. ;D Občanku ještě nemám, oslava s kámošema bude (jestli vůbec) až na začátku roku společná s dalšíma kámošema. Teď se čeká na famílii, která dorazí cécéá za hodinu. Nějakej jakože alkohol máme, dorty taky, oříšky taky. Dárky už jsem od všech dostala dřív, takže přijdou s prádnou ;( :D Mimochodem, můj bratr slaví dneska taky. Dvojče je to. Ale vypadá úplně jinak než já. Modrookej blondýn a hnědooká bruneta. Teď máte jasnou představu jak vypadá moje rodina a já se loučím s anonymitou! ;D

Štve mě to zdražování jízdenek. Já nikam moc nejezdim, všude dojdu v Praze po po dvou, ale platit za jízdu třeba do Ikei s mamkou přes stovku je na nic. A přitom Ikea je úžasná. Se najíte za pade i s dezertem a pitím. Ale zdravé to nebude, to ne. Ale zase si pak můžete jít do druhého patra lehnout/sednout/cokoliv. :D Áha, a večer úplně zdrceně odcházet domů. S taškama těžkýma jako kráva a peněženkou až podezřele lehkou. Fakt, to si nevyberete!

Ono to neni tak úžasný, že vám je patnáct. Všude platíte víc, už jste děti jen, když se to hodí (rodičům). Jste jakože pod zákonem, ale myslim, že zrovna s timhle problém mít nebudu. :D Tohle smíte, tohle nesmíte. A stejně si v trafice před dvěma týdny mysleli, že mi je sedmnáct a nechtěli mi prodat poloviční jízdenku, když jsem na ní ještě měla pár týdnů právo! To jsou dneska lidi... :D Ale zase na druhou stranu už je povolen argument "Ale no tak, už je mi patnáct!" A třeba se sežene i nějaká brigáda za slušný prachy. Ikdyž - nedělejte si velký naděje ;D

Co se vlastně za poslední rok změnilo? Začla jsem víc číst, protože jsem našla na blogspotu hodně knižních blogů. Začla jsem číst anglicky. Vyhrála jsem několik knížek nebo cédéček i z ciziny. Jsem na gymplu a nelituju toho. Našli jsme picérku Einstein, přesně pro nás gympláky s ISICem! :D Vytvořili jsme si několik tradic a nových přátel. A právě teď mi připadá, že mi taky přestala sloužit paměť ;D Takže prostě sladkých patnáct a s radostí ignorujte tento nicneříkající článek.

Howgh. Nebo ave já.
T.

Marley a já aneb Život s nejhorším psem na světě

11. srpna 2011 v 16:49 | Tarina S. |  Books

http://weheartit.com/NÁZEV: Marley a já aneb Živto s nejhorším psem na světě
AUTOR: John Grogan
NAKLADATELSTVÍ: Ikar (originál - William Morrow & Co, Inc., později Harper)
ROK VYDÁNÍ: 2007 v ČR, originál v roce 2005 (další verze obálek díky filmu v roce 2008)
POČET STRAN: 344
HODNOCENÍ OBÁLKY: 3/5

http://weheartit.com/
Obálka i anotace knihy Marley a já mohou vyvolávat dojem další americké komedie, zvlášť když byla i zfilmovaná. Ale tahle knížka "klame tělem". Zvířata sami o sobě jsou vděčné téma pro spisovatele, ale John Grogan nepsal jen o části života se zlobivým psem. Nevymýšlel knihu, o které doufal, že z ní bude film a on se proslaví. On tuhle knihu žil. Je plná dojemných okamžiků, veselých zážitků, hádek a nových poznání, jaké zažíváme i my sami každým dnem.

http://weheartit.com/
John a Jenny Groganovi jsou oba novináři. Tak trochu to z nich dělá spřízněné duše. Kniha začíná v okamžiku jejich svatby a začátku společného soužití. Když se Jenny povede zahubit i kytku, kterou dostala od Johna, tak poprvé přijde řeč na děti. John z toho není zrovna moc nadšený, ale nedává to najevo. V práci mu kamarád poradí, ať jí koupí štěně. Bude taky roztomilé, náročné na výchovu, bude mít spoustu požadavků - dokonalý předstupeň dítěte. John měl v dětství psa Shauna, který byl ukázka perfektního psa, takže se ničeho nebojí a dojede s Jenny vybrat labradora, kterého pojmenují Marley. Jenže z roztomilého štěňátka se za pár týdnů vyklube tank, co dokáže sežrat vše co mu stojí v cestě a má panickou hrůzu z bouřek.

http://weheartit.com/
Groganovi se přestěhují na slunnou Floridu a zvykají si na společný život s Marleym. Po druhé lekci je vyhodí ze cvičitelské školy, po bouřkách nalézají zdánlivě nerozbitnou garáž v neuvěřitelném stavu, nové stěny poslintané, pohovky roztrhané, odpadkové koše převrácené, ... Ani krocan na Díkuvzdání nebo zlatý řetízek neujdou pozornosti Marleyho tlamy. Překvapivě si Marley najde i zálibu v ovoci, konkrétně v mangu. Úspěšně kazí romantické večeře a vítá návštěvy s otevřenou náručí. Doslova. Marley dokázal sežrat i nesežratelné. Jak bylo v knize - "Ne všechno se dalo sežrat tak snadno a Marley zvracel s lehkostí dlouholetého bulimika."

http://weheartit.com/Kniha se ale nezaměřuje jen na katastrofy, co Marley způsobuje, ale i na život Johna a Jenny. Někdy si chtějí vyjet na víkend do hotelu za romantikou a najdou Marleymu hlídání. Jenže hlídání to zrovna psychicky nezvládá a výběr hotelu taky nebyl zrovna jeden z nejšťastnějších. Jak prohlásil John první noc - "Necítím se tady úplně dobře... Víš, asi bych zvládnul dívajícího se Ježíše a jeho matku, ale tohohle porcelánového papeže neskousnu."
Kniha popisuje i stěhování Groganových do nového prostornějšího domu, kde bude snadnější vychovávat děti. Ikdyž ne o moc, o to se Marley postará. Děti nakonec postupně přijdou tři. Sem tam se vyskytne i nějaká hádka, deprese, ale to k životu se psem a třemi dětmi tak nějak patří. A samozřejmě - Marley taky stárne. Je čím dál nemocnější, začíná z něj být klidnější vyrovnaný pes, ale nikdy se v něm nestratí ta štěněcí jiskra.

http://weheartit.com/Takže, dámy a pánové, ke konci si připravte balíček papírových kapesníčků (ikdyž radši dva) nebo vás s okamžitou platností prohlašuji za bezcitné tvory. Rozhodně mohu všem knihu (popř. i film) jen doporučit. Majitelé psů budou knihu zřejmě prožívat více, ale nějak to určitě zasáhne každého. Není to nijak náročné čtení, ideální na léto, řekla bych. Ze začátku se budete u čtení knížky jen přihlouple usmívat, ale čím víc se budete blížit ke konci a budete vědět co stane, jen si to nebudete chtít přiznat, tak opravdu doporučuji bednu kapesníků alespoň nadohled. Pomůže to. A když se po dočtení knihy zamyslíte, tak vám dojde, že to přece jen byl dobrý konec, jen ne takový, jak by si ho vysnil Hollywood a milovníci amerických rodinných komedií.

Na závěr bych ráda přiložila citát z knihy, který se objevil i ve filmu.

"A dog has no use for fancy cars, big homes, or designer clothes. A water log will do just fine. A dog doesn't care if you're rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart and he'll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare and pure and special? How many people can make you feel extraordinary?"


Letní čtení (challenge)

9. srpna 2011 v 19:58 | Tarina S.



Knižní nekonečno || Knižní doupě ||Info || 01. 07. 2011 - 31. 08. 2011

Já jsem se nakonec rozhodla nevybírat si kategorii, ale prostě číst a uvidíme. Tipovala bych to na Ameriku, možná Austrálii (ikdyž bych chtěla do Japonska, ale na to jsem nějak zaspala ;D). Ale skupinu náročnosti jsem si vybrala rovnou. A to obě dvě. :D Takže budu i hodnotit i odpovídat na dvě otázky:
a) Dokázala ve Vás kniha probudit fantasii?
b) Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smyšlené)?
Proto taky zakládám samostatný článek, ať v tom je aspoň trochu přehled! :D Let's go!

Top Týdne - Romantické dvojice

8. srpna 2011 v 18:04 | Tarina S. |  Top Týdne

http://img600.imageshack.us/img600/5055/tt4.png
ROMANTICKÉ DVOJICE
Na blogu Luu se objevilo toto meme, které má "vycházet" každé pondělí. Úkolem tohoto meme je sepsat seznam o deseti položkách vždy na určité téma zaměřené na knihy a věci okolo nich. Témata zadává Luu vždycky v pondělí v článku s jejím výběrem z posledního tématu. Já se rozhodla, že nebudu řadit, ale udělám obyčejný seznam s popisky, občas (když nebudu líná - nikdy? :D) i s obrázky ;) Teď jsem vynechala téma "knižní sklamání", protože to si nemůžu vybrat :D a jdu rovnou na romantické dvojice, které jsem minulý týden trošku zaspala, tak pak opožděně dopíšu Fiktivní místa, která mají být dnes ;)

Elizabeth & Darcy (Pride and Prejudice)
Klasický tvrdohlavý párek. Nadčasový. :D

Sam & Grace (Shiver)
Grace jsem ráda neměla. Za to vlček Sam si mě získal... až na ty jeho Edwardovské sklony teda.

Wanderer & Ian (The Host)
Nejlepší pár knihy a nejlepšá kniha od Meyerový vůbec. Stmívání nemělo vidět světlo světa, Hostitel si zasloužil místo na Meyerovým výsluní víc! ;) A k páru - duše a člověk... zajímavé. :D

Artemis & Myrta (Artemis Fowl)
Sice tak úplně pár nebyli, ale hezkou chvilku v šestce měli, v sedmičce bylo jasný, že si nejsou navzájem lhostejný a dál se uvidí. Už jen jeden díl! :)

Finnick & Annie (Hunger Games)
Byli jako pár v knize tak málo a přitom jsem je měla nejraději. Finnick si mě získal hned na začátku scénou s cukrem, Annie až s Finnickem. :)

Adrian & Rose (Vampire Academy)
Nečetla jsem ještě poslední díl *stydí se*, tak mi nic neříkejte! Ale stejně jsou spolu nejlepší, hodí se k sobě a Adrian nemá chybu!

Clary & Jace (The Mortal Instruments)
Ona je zrzka, že jo? Ale jace si nezaslouží, ten je na ní moc bezvadnej. :D Né, dobře... 

Katniss & Peeta (Hunger Games)
Přečtěte si Hunger Games, má to cenu! Gale... ne, neměla jsem ho ráda. U mě vítězil Peeta.

John & Jenny Groganovi (Marley and Me)
Dva novináři s neposlušným psem.

Patch & Nora (Hush, Hush)
Padlý anděl a obyčejná dívka. Trošku stmívání-ovské, ale dobré. :D