Březen 2012

hlavně že spíme do oběda

25. března 2012 v 13:18 | Tarina |  Dear Diary...
Tento víkend mám spoustu práce. Jediné co jsem stihla je spát do oběda, sníst několik porcí narozeninových dortů, změnit si čas na budíku a uvědomit si, že mám ještě méně času než jsem čekala. Musím udělat finální úpravy plakátu na náš muzikál, páčto máme v pondělí další zkoušku a příští pondělí premiéru. Tak to bych měla být pilná klavíristka (hraji jednu píseň z celého představení), sboristka (usměvavé křoví), herečka (tvařte se jako herec, slečno, jste na podiu!) a tanečnice (úspěšně se hýbu v každém tanci). Režisérka se nám ve čtvrtek vrací z Londýna, tak se snad nevyděsí.
Jsem pilná studentka, co má ráda projekty a olympiády. Čekám na výsledky matematické, snad nebudu pod čarou. Budu muset dojít oškubat nejbližší park, protože herbář ze dne na den neudělám. Taky bych měla začít číst povinnou četbu, jinak neudelám maturitu, jak mi dala profesorka jasně najevo. Přečtu si Shakespeara, Lermontovova Démona a pak třeba druhý díl Bridget Jones. A udělám velký bilboard a vizitky pro naší fiktivní firmu. Možná k nim přihodím i firemní trička, aby se neřeklo.
Opravdu je mi záhadou, kam mizí všechen můj volný čas. Potřebuju si ustřihnout z džín šortky a vyrobit si lapač snů, přečíst knížky z knihovny a shlédnout Hunger Games. Možná bych toho času měla víc, kdybych dřív vstávala a méně lenošila. Pak bych si třeba i občas ráno mohla udělat nějaký super-šik účes, když už jsme u toho. Vlasů na to mám dost.

Vezměte si z toho ponaučení, že plánování je taky sranda a ani se u toho nenadřete!
P.S.: Musím sníst banán, aby mi neuhnil.

{Day 08} A letter to my best friends

12. března 2012 v 14:35 | Tarina
Tak to tu trochu probudíme, ne?
Ráda bych. Uvidíme, jestli mě přejde lenost a políbí múza. Zatím zkusím aspoň lehce oživit tenhle projekt. :D
Skončila jsem u tématu "A letter for your best friends". Nezdá se to, ale je to složité téma. Mám spoustu dobrých přátel, ale mezi ty "nejepší" počítám pouze pět z nich.

I. - Vždycky mě dokáže rozesmát, nedramatizuje, můžu se na ní kdykoliv obrátit pro pomoc.
J. - Miluju její humor, názory, historky, ...
R. - Hodně jsme toho zažily společně, všechno strašně dramatizujeme a analyzujeme, budeme špionky s velkým bytem a pořádným truckem, něco velkého dokážeme.
A. - Spolu zvládneme všechno, budeme tady pro sebe navždycky, ikdyž už nebudeš za rohem ulice, ale skoro 2000 km daleko. Les amies pour la vie!
N. - Mluvit o čemkoliv, kdykoliv, mít křeče smíchu a pořád úsměv na tvář - o tom to přece je!

Vám to nic moc neřekne, ale věřím, že každý máte v životě někoho takového. :)
P.S.: Ráda bych začla zase pravidelněji přidávat, ale nebudu se vám snažit nabulíkovat, jak "od zítřka jsem zpět". Každopádně bych byla ráda, pokud bych zjistila, že tady třeba ještě mám nějaké pravidelné návěštěvníky :D